|
Kritéria pro výběr zpráv z Evropského parlamementu do českých médií
Šponerová, Klára ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce "Kritéria pro výběr zpráv z Evropského parlamentu do českých médií" pojednává o faktorech, které ovlivňují zařazování zpráv o dění v Evropském parlamentu do českých tištěných a internetových deníků a zároveň vymezuje charakteristiky, které jsou pro tyto zprávy typické. V teoretické části se věnuje politické a mediální komunikaci a logice, přechází k hlavním konceptům tvorby zpravodajství, jako je agenda setting, framing a priming. Věnuje se také mediální a intermediální agendě a prezentuje již známé poznatky o vztahu Evropské unie a médií. Součástí praktické části práce je také výzkum, jehož cílem je pomocí kvantitativní obsahové analýzy zmapovat charakteristiky typické pro zpravodajství o Evropském parlamentu, jako konkrétní instituce Evropské unie a ověření předpokladů, vycházejících z již dříve provedených zahraničních výzkumů, zaměřených na tematiku EU. Snaží se tak lépe určit, jaké znaky vykazují masmediální obsahy, které jsou pro českou veřejnost do značné míry hlavním zdrojem informací o evropských strukturách. Práce se zároveň snaží odpovědět na otázku často diskutované nedostatečné prezentace evropské agendy ve zpravodajských agendách médií, kterou společenství Evropské unie řeší napříč členskými zeměmi.
|
|
Procesy intermediálního nastolování agendy na příkladu zpravodajství Českého rozhlasu
Czech, Jan ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl pomocí metody kvantitativní obsahové analýzy popsat základní charakteristiky procesů intermediální agendy ve zpravodajské a publicistické složce vysílání Českého rozhlasu. Teoretická část práce, která předchází samotné analýze, zasazuje koncept intermediální agendy do širšího kontextu výzkumu nastolování agendy, představuje nejzásadnějších studie uskutečněné v této oblasti, a poskytuje výklad příbuzných konceptů, jako je gatekeeping nebo zpravodajské hodnoty. V empirické části práce jsou nejprve analyzována data týkající se frekvencí odkazů na jednotlivé české mediální tituly, poté jsou prezentovány výsledky korelačních analýz, popisujících vztah mezi těmito intermediálními odkazy a tematickou agendou zpravodajství Českého rozhlasu.
|
| |
|
Budování mediální agendy v českých médiích na příkladu zpravodajství o zdravotnictví
Ciborová, Kateřina ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Cílem této diplomové práce je popsat budování mediální agendy v českých zpravodajských médiích na příkladu zpravodajství o zdravotnictví. Tato práce vychází z koncepce nastolování agendy, která pracuje s pojmem mediální agenda. Základní otázkou budování mediální agendy je, jak a proč se některá témata dostávají do médií, zatímco jiná nikoli. Pro potřeby této práce vznikly dva výzkumy, kvantitativní obsahová analýza popsala, jakým způsobem se zdravotní a zdravotnická témata objevovala ve vybraných českých zpravodajských médiích v roce 2013. Konkrétně se jedná o Mladou frontu Dnes, Lidové noviny, Hospodářské noviny, Právo, Českou televizi a Český rozhlas. Rozhovory s novináři, kteří se věnují nebo věnovali zdravotnictví, následně přiblížily mediální rutiny, které stojí za sledovanými mediálními obsahy. Výsledkem je popis, jak v českém mediálním prostředí vznikají zdravotnická témata, jak a kde novináři získávají podněty, co je motivuje věnovat se konkrétnímu tématu, kdo zpravodajství o zdravotnictví dále formuje, jakou roli v něm hraje intermediální agenda, PR materiály, lidské příběhy apod.
|
| |
|
Kritéria pro výběr zpráv z Evropského parlamementu do českých médií
Šponerová, Klára ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce "Kritéria pro výběr zpráv z Evropského parlamentu do českých médií" pojednává o faktorech, které ovlivňují zařazování zpráv o dění v Evropském parlamentu do českých tištěných a internetových deníků a zároveň vymezuje charakteristiky, které jsou pro tyto zprávy typické. V teoretické části se věnuje politické a mediální komunikaci a logice, přechází k hlavním konceptům tvorby zpravodajství, jako je agenda setting, framing a priming. Věnuje se také mediální a intermediální agendě a prezentuje již známé poznatky o vztahu Evropské unie a médií. Součástí praktické části práce je také výzkum, jehož cílem je pomocí kvantitativní obsahové analýzy zmapovat charakteristiky typické pro zpravodajství o Evropském parlamentu, jako konkrétní instituce Evropské unie a ověření předpokladů, vycházejících z již dříve provedených zahraničních výzkumů, zaměřených na tematiku EU. Snaží se tak lépe určit, jaké znaky vykazují masmediální obsahy, které jsou pro českou veřejnost do značné míry hlavním zdrojem informací o evropských strukturách. Práce se zároveň snaží odpovědět na otázku často diskutované nedostatečné prezentace evropské agendy ve zpravodajských agendách médií, kterou společenství Evropské unie řeší napříč členskými zeměmi.
|